Kolem bílého trpaslíka objevili neobvyklý dvojitý disk trosek
Dva soustředné prstence kolem hvězdy J1328−1450 odděluje zřetelná mezera. Podle astronomů je pravděpodobně udržují dvě tělesa, která přežila zánik původní hvězdy.
Umělecká představa, nikoli fotografie pozorování. ESO/L. Calçada · ESO/L. Calçada · CC BY 4.0
Astronomové pomocí Velmi velkého dalekohledu Evropské jižní observatoře (ESO) pozorovali vzácný dvojitý disk trosek kolem bílého trpaslíka J1328−1450. Jde o husté vyhaslé jádro, které zůstalo po hvězdě podobné Slunci. Výsledky studie zveřejnil časopis Nature Astronomy, uvedla ESO 27. října 2026.
Plyn a prach v tomto systému netvoří jeden prstenec, jaký vědci znají u jiných bílých trpaslíků. Plyn obíhá dvěma odlišnými rychlostmi, což podle měření přístroje X-shooter ukazuje na dva soustředné disky oddělené mezerou.
Výzkumný tým považuje za nejpravděpodobnější vysvětlení dvě planetesimály na samostatných oběžných drahách. Vnitřní těleso může mít průměr několik kilometrů, tedy rozměry běžného asteroidu. Vnější by mohlo být velké jako Pluto, nebo dokonce Měsíc. Obě tělesa zřejmě při kontaktu s prachovými zrny uvolňují plyn a pomáhají zachovávat strukturu prstenců.
V disku astronomové zjistili vápník, kyslík, hořčík a železo, tedy prvky typické pro kamenný planetární materiál. Vnitřní prstenec je bohatý na plynný hořčík, zatímco ve vnějším ho je podstatně méně. Rozdíl může pocházet ze dvou těles s odlišným složením, případně z různých vrstev jediného tělesa, například z kůry a jádra planety. Systém tak může ukazovat jednu z možných podob vzdálené budoucnosti planetárních soustav, až se hvězda podobná Slunci změní v bílého trpaslíka.