Hladina olova v krvi Evropanů klesla přibližně o 60 procent
Expozice olovu však podle Evropské agentury pro životní prostředí nadále souvisí s desítkami až stovkami tisíc předčasných úmrtí ročně, přičemž výsledek závisí na použité metodě odhadu.
Odhadovaná průměrná hladina olova v krvi evropské populace klesla mezi obdobími 2000 až 2006 a 2012 až 2019 přibližně o 60 procent. Evropská agentura pro životní prostředí tento vývoj spojuje s dlouhodobými opatřeními včetně vyřazení olovnatého benzinu a omezení olova ve spotřebním zboží či hračkách.
Zdravotní riziko však přetrvává a podle agentury nebyla stanovena bezpečná úroveň expozice olovu. Konzervativní výpočet spojuje současnou expozici s více než 62 tisíci předčasných úmrtí a 710 tisíci ztracených let života ročně v Evropě. Širší odhad, který zahrnuje možné škody i při nižší expozici, uvádí přes 310 tisíc úmrtí a 3,5 milionu ztracených let života.
Vyšší odhadovanou úmrtnost spojenou s olovem zjistila analýza ve východní a jihovýchodní Evropě, zejména v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku a Rumunsku, a také v částech Pobaltí. Odhady pro některé oblasti východní a jihovýchodní Evropy jsou zároveň zatíženy větší nejistotou.
Pozůstatky dřívějšího používání olova zůstávají v budovách, prachu, půdě, sedimentech a vodárenské infrastruktuře. Mezi důležité cesty expozice obyvatel patří potraviny a pitná voda; staré potrubí s obsahem olova může vodu kontaminovat. Agentura proto doporučuje lépe sledovat hladiny olova v krvi, zejména u dětí a dalších zranitelných skupin.
Source: European Environment Agency (EEA), CC BY 4.0. Preserve the original meaning; adaptation/translation and AI assistance are editorial changes. Third-party materials, photographs and the EEA logo are excluded; no EEA endorsement is implied.
AI-assisted original local-language article; source claims require the original editorial verification.
Ilustrace
Ilustrace
Ilustrace
Ilustrace