Nejvyšší soud Indie odlišil obchodování s lidmi od dobrovolné sexuální práce
Soud nařídil individuální posuzování dospělých osob nalezených při zásazích a rehabilitaci označil za vymahatelné právo. Uplatnění nových pravidel však bude záviset na úřadech a další legislativě.
Nejvyšší soud Indie v rozsudku z 29. května 2026 uznal, že dosavadní právní rámec nedostatečně rozlišuje mezi oběťmi obchodování s lidmi a dospělými osobami, které podle svého vyjádření vykonávají sexuální práci dobrovolně. Rozhodnutí ve věci Prajwala proti Indické unii vydali soudci J. B. Pardiwala a R. Mahadevan na základě podání, které bylo u soudu od roku 2004.
Pokud dospělá osoba nalezená během zásahu prohlásí, že sexuální práci vykonává dobrovolně a nechce být umístěna do zařízení, musí soudce nejprve přezkoumat, zda jde o její skutečné rozhodnutí. Teprve poté může nařídit rehabilitaci nebo dlouhodobý pobyt v zařízení. Soud tím odmítl jednotný postup pro lidi vystavené donucení i pro dospělé jednající z vlastní vůle.
Součástí rozsudku je plán ochrany obětí, který upravuje postup od záchrany přes trestní řízení až po opětovné začlenění do společnosti. Vychází ze zásad netrestání obětí, informovaného souhlasu, ochrany soukromí a individuální péče. Zakazuje také represivní praktiky v ochranných zařízeních a posiluje specializované jednotky proti obchodování s lidmi i právní pomoc.
Soud s odvoláním na články 21 a 23 indické ústavy označil rehabilitaci za právo, nikoli pouze za sociální opatření. Člověk, kterému odepřou ubytování, poradenství, odbornou přípravu nebo jinou podporu, se proto může obrátit na soud. Rozsudek zároveň chrání důstojnost obětí obchodování s lidmi i dospělých osob vykonávajících sexuální práci dobrovolně, neuznává však zvláštní právo na sexuální práci.
Podle vládní zprávy citované autory zaznamenala Indie v roce 2024 celkem 2 135 případů obchodování s lidmi a identifikovala přibližně 5 800 obětí. O dlouhodobých výsledcích rehabilitace či opakovaném obchodování je však k dispozici méně údajů. Rozsudek navíc neposkytuje podrobné odpovědi na otázky praktického uplatnění pravidel.
Pokyny vydané na základě článku 142 ústavy mají platit v celé zemi, dokud parlament nepřijme zákon. Jejich naplnění si podle analýzy právníků Shashanka Shekhara a Divyi Sridharové pro 360info vyžádá vyškolení pracovníků, dostatečné kapacity zařízení, právní pomoc a kontrolu odpovědnosti. Text je původním českým zpracováním článku zveřejněného se 360info pod licencí CC BY 4.0.
Judicial challenge to India’s paternalistic anti-trafficking framework · Shashank Shekhar Lloyd Law College, Greater Noida Divya Sridhar O.P. Jindal Global University, Sonipat / 360info · Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0)
Originally published under Creative Commons by 360info™. Attribution: Shashank Shekhar Lloyd Law College, Greater Noida Divya Sridhar O.P. Jindal Global University, Sonipat / 360info. For translated/adapted output retain the credit: Originally published under Creative Commons with 360info. Mark translation/adaptation; no endorsement. All media and third-party materials excluded.
AI-assisted original local-language article; source claims require the original editorial verification.