IlustraceCygnus XL má koncem listopadu dopravit na ISS přibližně 11 000 liber nákladu
NASA, Northrop Grumman a SpaceX chystají start zásobovací mise CRS-25 nejdříve na 29. listopadu 2026 v 10:47 východoamerického času.
Částice přilétající z hlubokého vesmíru téměř nereagují s hmotou a zachovávají si směr. Vědcům tak mohou odhalit původ extrémně energetických kosmických procesů.

Každou sekundu procházejí každým čtverečním centimetrem lidského těla miliardy neutrin, aniž by je člověk pocítil. Tyto elektricky neutrální elementární částice mají nepatrnou hmotnost, pohybují se téměř rychlostí světla a s okolím interagují jen prostřednictvím slabé jaderné síly a gravitace. Kosmická neutrina proto mohou přinášet informace i z míst, odkud světlo cestou pohltí nebo zeslabí hmota.
Jejich mimořádně vzácné interakce zaznamenává například observatoř IceCube v Antarktidě. Citlivé optické snímače jsou zavěšeny v 86 vrtech přibližně 1 500 až 2 500 metrů pod povrchem a sledují kubický kilometr ledu. Po střetu neutrina s protonem či neutronem může vzniknout nabitý mion. Světelná stopa, kterou při pohybu vytvoří, umožňuje určit kinetickou energii původní částice a směr jejího příletu.
Teleskopy po celém světě následně hledají ve stejné oblasti oblohy souběžné rádiové nebo gama záření. Podle Společnosti Maxe Plancka patří mezi možné zdroje především aktivní galaktická jádra, v nichž supermasivní černé díry pohlcují hmotu a někdy vysílají proudy nabitých částic. V roce 2017 se detekce vysokoenergetického neutrina shodovala s gama zábleskem blazaru TXS 0506+056. O pět let později vědci na základě společného směru příletu spojili přibližně 80 neutrin s aktivní galaxií NGC 1068. Zjištění představují poměrně silné statistické důkazy, nikoli nezpochybnitelné přiřazení jednotlivých částic.
Další data mají přinést rozměrnější observatoře. Připravovaný IceCube druhé generace má zvětšit sledovaný objem ledu na osm kubických kilometrů. Středomořské zařízení KM3NeT u Sicílie v roce 2023 zachytilo dosud nejenergetičtější zaznamenané neutrino s kinetickou energií 220 petaelektronvoltů. Výzkum pokračuje také v laboratořích: experiment KATRIN určil horní mez absolutní hmotnosti neutrin na 0,45 elektronvoltu a projekt TRISTAN zkoumá možnou existenci čtvrtého, takzvaného sterilního neutrina.
Public facts from Max Planck Society. Credit and link the original source. The source was qualified for this editorial use; do not imply a blanket licence, endorsement or permission to reuse its images, logos, quotations or third-party materials.
AI-assisted original local-language article; source claims require the original editorial verification.
Google Analytics 4 měří návštěvy Novinek až po vašem souhlasu. Reklamní personalizaci nepoužíváme.
Zásady soukromí