novinky.nakupovani.cz
čtvrtek 19. listopadu 2026
Vesmír

Neutrina otevírají astronomům cestu k ukrytým dějům ve vesmíru

Částice přilétající z hlubokého vesmíru téměř nereagují s hmotou a zachovávají si směr. Vědcům tak mohou odhalit původ extrémně energetických kosmických procesů.

AI ilustrace k tématu článku
Ilustrace · Vlastní redakce · Podmínky použití

Každou sekundu procházejí každým čtverečním centimetrem lidského těla miliardy neutrin, aniž by je člověk pocítil. Tyto elektricky neutrální elementární částice mají nepatrnou hmotnost, pohybují se téměř rychlostí světla a s okolím interagují jen prostřednictvím slabé jaderné síly a gravitace. Kosmická neutrina proto mohou přinášet informace i z míst, odkud světlo cestou pohltí nebo zeslabí hmota.

Jejich mimořádně vzácné interakce zaznamenává například observatoř IceCube v Antarktidě. Citlivé optické snímače jsou zavěšeny v 86 vrtech přibližně 1 500 až 2 500 metrů pod povrchem a sledují kubický kilometr ledu. Po střetu neutrina s protonem či neutronem může vzniknout nabitý mion. Světelná stopa, kterou při pohybu vytvoří, umožňuje určit kinetickou energii původní částice a směr jejího příletu.

Teleskopy po celém světě následně hledají ve stejné oblasti oblohy souběžné rádiové nebo gama záření. Podle Společnosti Maxe Plancka patří mezi možné zdroje především aktivní galaktická jádra, v nichž supermasivní černé díry pohlcují hmotu a někdy vysílají proudy nabitých částic. V roce 2017 se detekce vysokoenergetického neutrina shodovala s gama zábleskem blazaru TXS 0506+056. O pět let později vědci na základě společného směru příletu spojili přibližně 80 neutrin s aktivní galaxií NGC 1068. Zjištění představují poměrně silné statistické důkazy, nikoli nezpochybnitelné přiřazení jednotlivých částic.

Další data mají přinést rozměrnější observatoře. Připravovaný IceCube druhé generace má zvětšit sledovaný objem ledu na osm kubických kilometrů. Středomořské zařízení KM3NeT u Sicílie v roce 2023 zachytilo dosud nejenergetičtější zaznamenané neutrino s kinetickou energií 220 petaelektronvoltů. Výzkum pokračuje také v laboratořích: experiment KATRIN určil horní mez absolutní hmotnosti neutrin na 0,45 elektronvoltu a projekt TRISTAN zkoumá možnou existenci čtvrtého, takzvaného sterilního neutrina.

Sdílet

Zaujalo vás to? Pošlete zprávu dál.

FacebookXThreadsTelegramPinterest

Zkopírujte text a veřejný odkaz, otevřete aplikaci a vložte je do příspěvku.

Odkaz na článek

Zdroje

  • Max Planck Society · 2026-11-19T21:05:58.164Z
    Neutrinos: Why these ghost particles matter · Max Planck Society · Public primary facts; no blanket text or media licence

    Public facts from Max Planck Society. Credit and link the original source. The source was qualified for this editorial use; do not imply a blanket licence, endorsement or permission to reuse its images, logos, quotations or third-party materials.

    AI-assisted original local-language article; source claims require the original editorial verification.