Evropské projekty recyklují permanentní magnety a hledají náhradu za vzácné zeminy
Texty a obrázky označené „Ilustrace“ připravujeme pomocí AI. Jak zprávy vznikají
Výzkumné týmy ověřují opětovné využití materiálu z permanentních magnetů i výrobu alternativ ze slitiny AlNiCo. Ani jeden přístup však sám evropskou závislost na zahraničních dodavatelích neodstraní.
Permanentní magnety jsou součástí většiny trakčních motorů elektromobilů a mnoha generátorů větrných turbín. Jejich dodavatelský řetězec je výrazně soustředěn v Číně, která podle Mezinárodní agentury pro energii zajišťuje 60 procent světové těžby vzácných zemin používaných v magnetech, 91 procent jejich rafinace a 94 procent výroby permanentních magnetů.
Unijní projekt MAGELLAN se 14 partnery z osmi evropských zemí zkoumá celý životní cyklus magnetů. Výzkumníci demontovali rotory elektrických kol, elektrických koloběžek a vyřazených elektromobilů, aby ověřili možnosti získávání magnetů. Tým již vyrobil vysoce výkonné magnety, v nichž recyklovaný materiál tvořil 25 procent hmotnosti.
Výrobní postup tým předvedl na pilotní lince v Grenoblu, kterou provozují společnost Orano a francouzská Komise pro alternativní energie a atomovou energii. Dalším krokem má být začlenění recyklovaného materiálu do tohoto procesu a ověření výsledných magnetů v elektromotoru. Projekt se zabývá také konstrukcí výrobků, z nichž by bylo možné magnety po skončení životnosti snáze vyjmout.
Projekt MagNEO mezitím vyvíjí magnety bez vzácných zemin. Jeho 16 partnerů z deseti zemí pracuje se slitinou AlNiCo na bázi železa, která obsahuje hliník, nikl a kobalt. Pomocí různých poměrů složek a 3D tisku zkoumají, zda by složité tvary a vnitřní struktury mohly zmírnit omezení tohoto materiálu.
AlNiCo nedokáže v daném objemu poskytnout stejné množství magnetické energie jako magnety se vzácnými zeminami. Výzkumníci proto ověřují, zda by zdokonalené magnety spolu s úpravami konstrukce motorů mohly vyhovět konkrétním způsobům použití, například v elektromobilech, větrných turbínách, tepelných čerpadlech nebo lodních pohonech. Do konce projektu v roce 2028 chtějí v průmyslovém měřítku předvést nejméně dva návrhy magnetů vyrobených 3D tiskem.
This article was originally published in Horizon, the EU Research and Innovation magazine. The credited author and linked title refer to the original story. Only selected own text under CC BY 4.0; images and third-party materials excluded.
AI-assisted original local-language article; source claims require the original editorial verification.