Pandemie urychlila epigenetické stárnutí, stres zasáhl hlavně dospívající
Německá studie zaznamenala po pandemických omezeních rychlejší epigenetické stárnutí ve všech zkoumaných věkových skupinách. Souvislost se subjektivně vnímaným stresem se však výrazně projevila pouze u dospívajících.
Tým vedený vědkyní Alicií Schoweovou z Institutu Maxe Plancka pro psychiatrii zkoumal údaje od více než tisíce účastníků v Německu. Výzkum zahrnoval děti ve věku osm až deset let, dospívající ve věku 14 až 16 let a dospělé ve věku 20 až 29 let.
Výzkumníci porovnali DNA ze slin odebraných před prvním lockdownem v březnu 2020 se vzorky získanými po druhém lockdownu, od zimy 2021 do jara 2022. Pomocí epigenetických hodin sledovali změny metylace DNA, tedy chemického procesu, který reguluje aktivitu genů.
Podle Společnosti Maxe Plancka se tempo epigenetického stárnutí po pandemii zvýšilo ve všech skupinách. Nejvýraznější změnu vědci zjistili u lidí, kteří měli horší zdravotní stav už před pandemií.
Vnímaná pandemická zátěž měla významnou souvislost s epigenetickým stárnutím pouze mezi dospívajícími. V této skupině hrál zvláštní roli nedostatek sociálního kontaktu. Regionální incidence ani podoba lockdownových opatření přitom nepředpovídaly, jak silný stres účastníci subjektivně pociťovali.
Autoři upozorňují, že zatím není známo, zda pozorované změny v budoucnu povedou k vyššímu riziku onemocnění. K posouzení dlouhodobých zdravotních důsledků budou zapotřebí další sledování.
Public facts from Max Planck Society. Credit and link the original source. The source was qualified for this editorial use; do not imply a blanket licence, endorsement or permission to reuse its images, logos, quotations or third-party materials.
AI-assisted original local-language article; source claims require the original editorial verification.